Trvale udržitelná zábava

Meltingpot

TÉMATA:

Proč by velké společnosti měla zajímat ekologie?

Jsou silní, mají peníze a vliv, jejich loga známe z médií i veřejného prostoru. Proč by se měli zajímat o to, jak se daří naší planetě? Jestliže je naše společnost stále převážně materialisticky orientovaná, možná jsou to právě velcí obchodní hráči, kteří mají možnost nastavit nová pravidla a změnit přístup k životnímu prostředí na více úrovních. Děje se to? Jak se k ekologické odpovědnosti staví manažeři velkých firem?

Svět bez vůně benzínu

Obnovitelné zdroje energie a alternativní paliva jsou předmětem výzkumu už řadu let, teprve teď se ale pomalu dostávají na výsluní. Uzavírají se mezinárodní zelené dohody, Evropa připravuje infrastrukturu pro alternativní pohonné hmoty. Jak bude vypadat svět bez fosilních paliv, která pohánějí téměř všechno, co vidíme kolem sebe? Jak se ekologická opatření promítnou do životního stylu každého z nás?

Udržitelná domácnost – utopie nebo realita?

Pohodlí našich domovů je vykoupeno obrovským množstvím energie, kterou nám příroda dává na dluh. Topíme, chladíme, plýtváme potravinami, splachujeme pitnou vodou a ročně vyhodíme tuny odpadků. Kde začít, pokud chceme snížit svou ekologickou stopu? Je vidina udržitelné domácnosti reálná? Co když si ji nemůžeme finančně dovolit?

Pražení cvrčci, hydroponické farmy a umělé maso

Jak se uživíme, až nás bude na Zemi přes deset miliard? Podle predikcí OSN je to velmi reálný scénář, kterého se dožijeme dříve, než půjdou pořadatelé festivalu reBarbora do důchodu. Dostupné analýzy naznačují, že budeme do roku 2050 muset zvýšit produkci potravin o 70%. A to už je pořádné číslo. Znamená to ne vylepšit, ale úplně přehodnotit způsob, jak získáváme potravu. Ohleduplně ke zvířatům, rostlinám a vodě, s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a technologií. Představíme vám tři společnosti, které na český trh přinášejí potraviny budoucnosti.

Může tanec zpomalit globální oteplování?

Festivaly jako inkubátor pro nové technologie a udržitelnost.

Díky početnému a veskrze otevřenému publiku i zjevné energetické náročnosti jsou festivaly skvělou příležitostí, jak ukázat, že se věci dají dělat jinak – ve velkém. Téma udržitelnosti se na hromadných akcích objevuje čím dál častěji, přičemž u papírových brček nebo bambusových vidliček to zdaleka nekončí. Festival jako ekologický inkubátor v českém a portugalském podání.

Ekosebevraždy a jak jim předejít

Pod praporem vyššího dobra, přitom s nedostatkem ověřených informací, pácháme úplně zbytečné ekologické prohřešky. Jak je to tedy s těmi neustále diskutovanými plasty? Jak třídit a co recyklovat? Co víme o obnovitelných zdrojích? Největší mýty o ekologii, factchecking a návody z první ruky od odborníků.


PŘEDNÁŠEJÍCÍ:

Lukáš Brus

Designér, architekt a vizionář, nadšenec do technologií a autor špičkových projekčních systémů. Lukášovi učaroval videomapping a společně se skupinou přátel založil v roce 2012 v Kopřivnici garážový start-up LumiTRIX. Vyvinuli automatický outdoorový projektor pro snadnou realizaci dlouhodobých světelných instalací v městském prostředí, bez ohledu na počasí. V posledních letech se Lukáš čím dál více zajímá také o obnovitelné zdroje a rád by pomocí technologií podpořil symbiózu člověka s přírodou. Možná nás Lukášovy budoucí projekty posunou k zelenější společnosti.

Jakub Adamec

Ačkoli se skloňuje téměř každý den, víme vůbec, co je to udržitelnost? Jak ji můžeme měřit? Jakub se každý den snaží na tyto dvě jednoduché otázky hledat odpovědi.

Má doktorát z Univerzity Karlovy v oboru udržitelnosti, kde se rozhodl řešit téma „Návrh nástroje na hodnocení udržitelnosti bydlení v ČR“. Jakub své znalosti o udržitelném bydlení začal sbírat při studiu oborů architektura a urbanismus a revitalizace krajiny, a dále je rozšířil na mezinárodních výzkumných projektech koordinovaných i OSN.

V současnosti Jakub pracuje jako konzultant udržitelnosti v Deloitte. Velmi si cení možnosti poskytovat své znalosti o udržitelnosti a jejích trendech všem, kdo mají zájem.

Lukáš Kovanda

Ekonom a autor ekonomické literatury, v současnosti hlavní ekonom Trinity Bank. Lukáš Kovanda je členem Národní ekonomické rady vlády, je činný také jako socioekonomický analytik při OSN. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii. Je autorem behaviorálně-ekonomických knih Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé a Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano, které vyšly i na Slovensku. Vedle své mysli trénuje Lukáš i tělo, běhá dlouhé tratě, úspěšně absolvoval třeba i newyorský maraton.

Milan Anděl

Doktorát získal díky závěrečné práci s novým konceptem destinačního managementu, následně přednášel na Katedře regionálního rozvoje Ostravské univerzity. Byl vedoucím tvůrčích týmů od Strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji (2008) až po Strategii Euroregionu Beskydy (2022) a dále pod křídly své společnosti MamiArt vytvořil celou řadu úspěšných komunikačních konceptů, byznysových strategií firem, start-upů, měst i produktů.

Zřejmě největší dosah má jeho světově unikátní projekt Čistý festival, který přinesl MamiArt na konci roku 2021 nominaci na nejprestižnější české marketingové ocenění Effie. Pro firmu Heimstaden vymyslel v roce 2017 Akademii RE I start, kde doposud vzdělal desítky podnikatelů nejen v marketingových, ale také v CSR dovednostech. Právě rozvoj konceptu Akademie v Beskydech na trojmezí Česka, Polska a Slovenska a vytvoření protipólu současných center pro studenty i korporace je jeho současnou vizí a hlavní pracovní náplní.

Roman Kříž

věnuje se strategickému řízení start-upu Bene Meat Technologies, který pracuje na vývoji kultivovaného masa. Věří ve svobodu, vnitřní motivaci a s tím související kreativitu mladých vědců, kteří nejsou zdeformováni systémem fungování vědy. V rámci svého současného působení v Bene Meat Technologies nabízí naději pro ekologičtější a humánnější budoucnost: „Konečně budeme vědět, co jíme. Nebudeme nahrazovat maso, náš produkt nahradí krávy. Ty nebudou muset žít v nevyhovujících podmínkách konvenčních chovů a umírat ve stresu na jatkách,“ říká.

Roman vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, léta pak podnikal v zahraničním obchodu. Obchod s obaly jej zavedl do USA, Jižní Koreje a většiny zemí Evropy včetně Ukrajiny, kde byl 17 let majitelem firmy distribuující zdravotnické přístroje. V roce 2014 kandidoval za stranu svobodných občanů do Senátu, v roce 2019 se zúčastnil voleb do Evropského parlamentu. Ve volném čase se věnuje rodině a sportu, zajímá se o ekonomii a vzdělávání nadaných dětí. Proto je také místopředsedou správní rady Mensa gymnázia.

Alena Myslivcová Fučíková

Alena je odbornicí na problematiku odpadů. Má doktorát z biochemie a infekční biologie a v současnosti vede Oddělení experimentální biologie na Univerzitě Hradec Králové, kde je zároveň předsedkyní Pracovní skupiny pro společenskou odpovědnost a udržitelnost. Vyučuje odpadové hospodářství a spolu s kolegy a několika studenty zkoumá mikroplasty v odpadních vodách. Obaly a plasty nezatracuje, jen je podle ní potřeba, abychom se s nimi naučili zacházet úplně jinak. Ve volném čase sportuje, má vášeň pro lezení na skalách a hraje volejbal.

Tereza Aubrechtová

Tereza s oblibou vyvrací mýty o adaptačních opatřeních, jakými jsou zelené střechy, štěrkové záhony, mlžné brány, kropení silnic, případně tvorba tůní ve volné krajině nebo regulace vodních toků.

Doktorát má z environmentální geografie, od roku 2014 působí jako odborná asistentka na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, kde se zabývá se zemním a krajinným plánováním.

Stanislav Mišák

Celý svůj profesní život se věnuje otázce efektivního hospodaření s energiemi. Je ředitelem výzkumného centra CENET (Centrum energetického využití netradičních zdrojů energie) při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, kde se vyvíjejí nové metody a zařízení pro zajištění energetické a surovinové soběstačnosti regionu i státu. Profesor Mišák je zároveň hlavním řešitelem Národního centra pro energetiku, které se zabývá aktuálními otázkami moderní energetiky. Je autorem více než 400 odborných publikací, evropského patentu a řady národních patentů.

Dmitrij Lipovskij

Spoluzakladatel a ředitel společnosti GreenTech, která vyvíjí řešení pro udržitelné pěstování plodin kdykoli a kdekoli. Po návratu z ročního pracovního pobytu v Číně, který pro něj byl odstrašujícím příkladem, se Dmitrij rozhodl zaměřit na otázky životného prostředí a udržitelnosti. Od roku 2020 se jeho společnost věnuje vývoji hydroponických pěstebních kontejnerů pro lokální pěstování zeleniny, mikrobylinek a drobného ovoce. Jejím cílem je umožnit lidem přístup ke zdraví prospěšným potravinám, a to bez ohledu na počasí. Přidaná hodnota firmy GreeenTech tkví v om, že vyvíjí vlastní IoT systém pro řízení pěstebních procesů. Dokáže mimo jiné simulovat ideální podmínky pro růst rostlin nezávisle na vnějších klimatických podmínkách a vypěstovat tak organickou, udržitelnou a výživově velmi kvalitní zásobárnu energie.

Tomáš Andrlík

Student, který už má dobře našlápnuto do světa byznysu. Konkrétně do světa hmyzích potravin, v nichž vidí budoucnost lidské výživy. Tomáš je produktový manažer české firmy Grig, která sází na zdravý životní styl i ekologickou uvědomělost a nabízí nejen hmyzí produkty světové provenience, ale i vlastní výrobky ze cvrčků, přesněji cvrččí bílkoviny. Ta by se podle Tomáše mohla s trochou osvěty stát superpotravinou zítřka.

David Moravec a Matěj Ostárek

David a Matěj jsou pořadatelé kulturních a společenských akcí, organizují i hudební festival Štěrkovna Open Music, největší mimoostravské akce v Moravskoslezském kraji. Když při hledání nových lokalit pro konání akcí objevili areál revitalizovaného Dolu Barbora na Karvinsku, propadli jeho kouzlu a rozhodli se jej využít k rozjezdu nového, ekologicky založeného festivalu reBarbora a vlastním příkladem poukázat na témata, před nimiž už není čas zavírat oči.

Manuel Mesquita

Rodák z Lisabonu a jeden z pořadatelů festivalu Boom, kde vede uměleckou a programovou produkci a zároveň oddělení komunikace. Od poloviny 90. let je doma na portugalské scéně elektronické hudby, pracoval v médiích, přispíval do časopisů, věnoval se produkci dokumentárních filmů, pořádání akcí různých hudebních žánrů, a jelikož vystudoval sociální psychologii, vypracoval také akademickou studii o významu hudby v boji proti rasismu v chudinských čtvrtích na předměstích Lisabonu. Miluje cestování, sociální práci a domovskou lisabonskou hudební scénu, která je směsí Evropy, Afriky a Brazílie. Jako člen rodiny festivalu Boom se snaží šířit mezi lidi krásu, umění, lásku k přírodě a neotřelé nápady.

ARSY line - tvorba webových stránek a eshopů